Newsletter DK
zpět na archiv

Až v Česku nebudou žádné daně, plyn za 8,5 miliardy a Národní plán destrukce

14. 3. 2022

Po několika výhradně ukrajinských newsletterech se zase vrátíme do Česka, byť vlastně skoro každé téma nakonec nějak s agresí proti Ukrajině stejně souvisí.

Kvůli vysokým cenám pohonných hmot se vláda rozhodla pro trojici opatření, přičemž jedno opatření je neúčinější než druhé. Zrušení přimíchávání biosložky jistě dopálí Andreje Babiše, ale ceny neovlivní. Zrušení silniční daně pro vybranou část řidičů je drobnost. A kontroly marží vůbec nic neodhalí.

Co je ale zajímavé, silniční daň chce vláda zrušit natrvalo. Pravda, nebyla to zrovna příliš populární daň, ale dávala eráru ročně šest, sedm miliard. Kolik daní jsme už vlastně za poslední dva roky zrušili či snížili? Daň z příjmu fyzických osob ANO a ODS srazily o sto miliard ročně. Nepopulární daň z nabytí nemovitosti s inkasem 13 miliard ročně politici zrušili komplet. Spotřební daň na naftu snížili o korunu, což jsou už miliardy (je tragikomické, že během stabilních cen nafty snižování daně šlo a nyní při extrémních cenách již nejde, inu je již po volbách). A zrušilo se toho ještě mnoho. Výdaje naopak brutálně narostly. A s agresí pro Ukrajině ještě narostou. Přesto dál bezmyšlenkovitě rušíme daně, aby dluh státu byl co největší a nejdražší, což není nic jiného než odložená daňová povinnost.

Stále tak platí první bod Povolebního programu „Daně se nevyhnutelně zvýší. Ale které a o kolik?“ a i ten druhý „Výdaje státu musí klesnout. Ale které, aby to nebyly haléře“.

Politici však stále zatím raději utíkají před realitou a slibují nám na pohled velmi pěknou, ale nakonec velmi drahou budoucnost bez daní...

A teď už k aktuálnímu newsletteru, který si můžete přihlásit k odběru do své mailové schránky.

Státní rezervy nakoupí plyn za 8,5 miliardy

Ministerstvo průmyslu rozpracovalo možnosti, jak se lépe energeticky zajistit před běsnícím Vladimirem Putinem. Dokument mám k dispozici. Rizika další závislosti na Rusku jsou zjevná:

Podíl plynu z Ruské federace na celkovém importu této energetické komodity do Evropské unie, se v posledních letech pohybuje okolo 40 %, muselo by přijít řešení koordinované na celoevropské úrovni, spočívající zejména v aktivizaci navýšených dodávek z dalších zdrojů (Norsko, Alžírsko, Střední Asie) do Evropské unie + navýšení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). U dodávek LNG však panuje realistická obava, že i pokud by se v rámci celoevropského řešení podařilo získat vyšší objemy (Evropská komise vypočítala možné navýšení o cca 2 miliardy m3 měsíčně do celé EU), logistické problémy a kapacitní omezení evropských přepravních tras by způsobily, že dodávky LNG by byly využity zejména v západní Evropě a do střední a východní Evropy by se buď nedostaly vůbec či pouze v omezeném množství.

Z uvedených důvodů ministerstvo navrhuje posílit energetickou bezpečnost v plynárenství dvěma možnými způsoby, a to jednak novelizací stávající energetické legislativy s cílem posílit podíl bezpečnostního standardu dodávek plynu, který zajišťují během zimní sezóny obchodníci s plynem pro své chráněné zákazníky v zásobnících plynu a dále pak cestou zřízení státní hmotné rezervy v oblasti zemního plynu.

Jako optimální a realistické se proto jeví pověřit Správu státních hmotných rezerv pořízením zemního plynu v orientačním cílovém stavu do 200 mil. m3 (tj. 2 138 000 MWh) do systému státních hmotných rezerv a jeho uskladnění v zásobnících na území České republiky, včetně jeho ochraňování v částce 8,5 mld. Kč vč. DPH. Nákup by měl být vzhledem k aktuálnosti problému realizován Správou státních hmotných rezerv formou JŘBU.

Takový objem by prodloužil zásobování plynem při stavech nouze u chráněných zákazníků (domácnosti, nemocnice, objekty kritické infrastruktury, potravinářský průmysl) v závislosti na vývoji spotřeby minimálně o 10,5 dne. Oslovení budou největší tuzemští obchodníci innogy Energie, Pražská plynárenská, E.ON Energie, ČEZ Prodej , RWE Supply & Trading CZ či MND.


#ToPodstatné: Je to správný postup?

Šéf úřednictva Hůrka u nové vlády obstál

Jsou ministři, nad nimi premiér. A pak je tu ten nejmocnější – šéf úřednictva, náměstek ministra vnitra pro pro státní službu. Od července 2020 jím je schopný právník Petr Hůrka, kterému nyní vláda vystavila vysvědčení za první celý rok, který kompletně odkroutil. Ještě neveřejné vládní hodnocení mám k dispozici.

Hůrka prošel takřka bez ztráty kytičky, byť celé hodnocení je dosti směšné a bez měřitelných KPIs. V kritériu komunikační dovednosti je chválen, protože „používá vhodnou slovní zásobu, stylistiku a gramatiku“, v sociálních dovednostech přišel o jeden, ač není jasné proč, jelikož je dle popisu „vnímavý a taktní“. Manažerské dovednosti jsou v pohodě, protože používá „moderních metod“. A takto to pokračuje dál až k závěrečnému hladkému projití:

Vláda konstatuje, že náměstek pro státní službu dosahoval ve státní službě v hodnoceném období roku 2021 vynikajících výsledků, výsledek jeho služebního hodnocení činí 4 body.

Z hodnocení by se dalo vypíchnout mnoho humorného, ale pojďme k tomu nejdůležitějšímu. Hůrka pokročil v přípravě komplexní reformy zákona o státní službě, který je v současné podobě zcela nevyhovující. Těch slabých míst je celá řada, Hůrka si o nich udělal v eráru velký průzkum.

K opakujícím se podnětům patří problematika zastupování, problematika vzniku služebního poměru a výběrových řízení ve smyslu požadavku na zrychlení výběrových řízení při zachování transparentnosti, problematika změn služebního poměru, včetně výběrových řízení na představené a odvolávání představených, problematika skončení služebního poměru, vzdělávání a úřednické zkoušky, kárného řízení a v neposlední řadě také otázka úpravy institutu služebního hodnocení.

Z těchto problémů chce Hůrka uniknout ve dvou krocích:

První část se zaměřuje na změny zákona o státní službě, které by přinesly možnost flexibilnějšího vstupu do státní služby, tj. na úpravu výběrových řízení. Konkrétně se jedná o zjednodušení a zkrácení výběrových řízení a posílení skutečnosti, že výběrové řízení není správním řízením, a to zejména v oblasti doručování a provádění ústních pohovorů. Dále se jedná o otevření výběrových řízení na místa představených. V první části materiálu se rovněž navrhují změny směřující k racionalizaci a zvýšení efektivity řízení ministerstev prostřednictvím oddělení jejich manažersko-politického a odborného vedení. Dále se navrhují změny v úpravě postavení představených, a to ve stanovení funkčního období vyšších představených s jejich následným přesoutěžováním po uplynutí tohoto období.

V druhé části materiálu, jež představuje změnu zákona o státní službě, která by měla následovat po realizaci první části, se navrhují další změny v úpravě postavení představených, zejména pokud jde o důvody pro jejich odvolání. Mezi zásadní oblasti, kterými se koncepce v druhé části zabývá, patří především zúžení výčtu personálních procesů, o kterých je třeba rozhodovat v řízení ve věcech služby, tj. ve správním řízení. Navrhuje se zapracovat zákonnou definici služebního místa. Druhá část koncepce dále dává k diskusi změnu pojetí přijímání do služebního poměru, změn služebního poměru a překážek ve službě tak, aby se úprava přiblížila pracovněprávnímu pojetí zákoníku práce. Dalšími instituty, kterými se náměstek pro státní službu v připravované koncepci zabývá, jsou kárné řízení, kde dává ke zvážení jeho zrušení a ponechání kárné pravomoci v rukách služebních orgánů, zastupování představených, kde navrhuje odstranění dichotomie a zavedení typově pouze jednoho zástupce představeného. Jsou navrženy změny systému vzdělávání státních zaměstnanců, kdy náměstek pro státní službu navrhuje klást důraz zejména na přípravu na vykonání úřednické zkoušky a na následné průběžné odborné vzdělávání. V připraveném materiálu jsou identifikovány i možné změny v systému služebního hodnocení, které by vedly ke zmenšení jeho rozsahu a celkovému zjednodušení hodnocení výkonu státních zaměstnanců.

#ToPodstatné: Jak by se měl podle vás změnit zákon o státní službě?

Národní plán destrukce se naplňuje

Národnímu plánu obnovy jsem se v newsletteru při jeho tvorbě podrobně věnoval. Po jeho finálním přijetí jsem varoval, že je zcela nerealistický a nemá žádné kontrolní mechanismy.

A je to tady. Ministerstvo průmyslu si udělalo audit grantů za 179 miliard korun z Nástroje pro oživení a odolnost a je to ještě horší, než si kdo mohl pomyslet. Dokument mám k dispozici. Asi nejzásadnější věta zní:

Třetina projektů nebude schopna plnit milníky a cíle a ohrožuje celou realizaci plánu.

Jak k tomu MPO a jejich nová koordinační skupina (Delivery Unit) došla? Vybrala 244 milníků a cílů z plánu a jen 67 procent je splnitelných.

  • 15 % milníků a cílů, vyžaduje dodatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu, ať už na splnění předem stanovených cílů či na pokrytí dalších nákladů (např. DPH, inflace)
  • 18 % milníků a cílů, definovala požadavky na změny plánu, a tedy i CID (čas, podmínky, úpravy textů a další finanční prostředky, event. kombinace všeho).

MPO důrazně požaduje, aby se NPO už ministerstva začala konečně věnovat. Všechny peníze musí být vyčerpány do roku 2026 a když nesplníme slíbené podmínky, tak nedostaneme proplaceno nic. Stačí si přitom jen vzpomenout, s jakou bohorovností například nový ministr zdravotnictví Vlastimil Válek tvrdil, že žádný Babišův onkologický institut nebude. Samozřejmě že bude, protože je to právě slíbeno v NPO. A tak to vypadá s každým druhým projektem. MPO proto urgentně požaduje „stanovit na resortu vždy 1 osobu pověřenou ministrem, která bude uvnitř resortu dohlížet na plnění plánu a řídit tento plán a ponese za tento dohled zodpovědnost“.

Velkým problémem je také přefouknutí NPO, abychom plnili základní zelené a digitální flagships. Jenže ze 190 miliard je pod europenězi jen 179. Zbývá tedy docela velká zátěž „českých priorit“ na státní rozpočet, na kterou nejsou peníze. MPO navrhuje vše rychle dořešit a třeba i škrtat.

Vzhledem k celkové koncepci plánu a jeho schválení vládou jako celku a je nutné nalézt prostředky i na tyto komponenty. V případě, že nebudou tyto komponenty vůbec realizovány, je nutné je z Národního plánu obnovy odstranit, což může mít negativní dopad zejména u hospodářských, regionálních a sociálních partnerů. Navrhujeme tedy rozhodnutí vlády, jak v této věci postupovat, zda umožnit realizaci a hrazení těchto komponent ze státního rozpočtu /částečné hrazení ze státního rozpočtu/přepracování Národního plánu obnovy a jejich vyškrtnutí (bez vlivu na větší část plánu schválenou Evropskou komisí).

V NPO je spousta dalšího šlendriánu. Není ošetřeno placení DPH, nejsou narozpočtovány mnohamiliardové výdaje na administraci. A nakonec, ale rozhodně ne naposled je stále nedořešen střet zájmů v osmi různých oblastech. Že už nevládne Babiš, opravdu nestačí.

Evropská komise splněním těchto milníků podmínila proplacení jakékoliv žádosti o výplatu. Jako nejobtížnější část tohoto úkolů vnímáme zákonnou úpravu ve vztahu k definici skutečného majitele, která je podmínkou pro toto čerpání. Tato zákonná úprava musí být účinná před prvním podáním žádosti o platbu vůči EK. Nyní je tedy klíčové se zaměřit na tyto části a 8 milníků zrealizovat. Toto ohrožuje celý plán. V souvislosti s tím je nutné, aby Ministerstvo spravedlnosti předložilo příslušné zákonné úpravy do 31. 5. 2022 Poslanecké sněmovně.

#ToPodstatné: Dá se ten obrovský šlendrián ještě vůbec napravit?

Šestiměsíční maraton z postsovětských bank

Vláda správně rozhodla, že Česko ukončí své angažmá v Mezinárodní investiční bance (MIB) a Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS). Správné to bylo už před agresí vůči Ukrajině, nyní už o tom nemůže být pochyb. Vůbec se ale nemluví o samotném provedení odchodu, který mám k dispozici.

Vláda rozhodla o půlroční výpovědi a chce k tomu pobídnout i další státy EU:

Navrhuje se vypovědět Dohodu o zřízení a činnosti Mezinárodní banky hospodářské spolupráce (dále jen „Dohoda MBHS“) a Dohodu o zřízení Mezinárodní investiční banky (dále jen „Dohoda MIB“), a to v co nejkratším možném termínu, tj. v obou případech se šestiměsíční výpovědní lhůtou. Navrhuje se také koordinace kroků s dalšími signatáři obou dohod z Evropské unie.

V MBHS má nyní Česko druhý nejvyšší kapitál. Podíl ČR na splaceném kapitálu je 13,34 %. A výchozí pozice pro vyjednávání je nárok na 39,2 milionu eur. Dokument ale realisticky dodává:

V souvislosti s finančním narovnáním je třeba poznamenat, že toto bude předmětem následného jednání s MBHS a není vyloučena možnost, že přínos do státního rozpočtu bude výrazně nižší, než navrhovaná výchozí pozice ČR, či nulový. Zahraničně-politicko-bezpečnostní aspekty odchodu ČR z bank jsou nicméně natolik významné, že zásadním způsobem převyšují ekonomické ztráty, které ČR z jednostranného odchodu (tedy bez návratu prostředků, které ČR investovala do kapitálu) hrozí.

V rámci MIB má Česko čtvrtý nejvyšší podíl. Základní kapitál MIB činí 2 000 mil. eur, splaceno je 426 mil. eur. Podíl ČR na splaceném kapitálu je 8,77 %. Zde je nárokovaná pozice 43,3milionu eur.

Dohromady tedy Česko bude během následujícího půl roku nárokovat přes 80 milionů eur, uvidíme, co se podaří získat. Optimismus ale není asi na místě.

#ToPodstatné: Proč jsme tak dlouho zůstávali v nefunkčních postsovětských bankách?

#ToPodstatné: Rok čekání a nic

Na můj komentář o zcela nefunkčním systému ekonomické migrace, který rozhodne nezačal až s přílivem ukrajinských uprchlíků, reagovala se smutnou zkušeností jedna čtenářka newsletteru. Děkuji a nevzdávejte to, jednou tu snad budeme mít funkční stát.

Nabízím své dosavadní zkušenosti z pohledu potencionálního zaměstnavatele - právě dnes jsem odeslala na MV poslední doplnění před rozhodnutím o vydání zaměstnanecké karty pro běloruského veterinárního lékaře.

První komunikaci v této věci jsem se státem započala 2.6.2021. Celý příběh je plný absurdit a bohužel s největší pravděpodobností nepovede i přes aktuální dění k šťastnému závěru, přestože můj dopis v souvislosti s probíhající vojenskou intervencí, jež se dotýká i Běloruska, obsahuje i morální apel. V cestě k pozitivnímu závěru stojí přesně ty překážky, o nichž píšete - takřka neprůstřelná bariéra podmínek, díky které se na náš pracovní trh nedostane ani  (sic!) vysokoškolsky vzdělaný člověk, u nějž lze předpokládat pro stát vysoký ekonomický přínos a který v současné době na pracovním trhu v ČR nikomu nekonkuruje - na zveřejněný inzerát se přihlásil pouze tento jeden Bělorus a jeden Ukrajinec, který zde pobýval právě na turistické vízum.

Spolu s řadou dalších zaměstnavatelů i velmi zvučných jmen doufám, že aktuální události konečně přispějí ke změně.

#ToPodstatné: Pište mi #ToPodstatné!