8,5 miliardy pro neziskovky a doučování místo zkrácených prázdnin

Doučování místo jen měsíce prázdnin

Ozývá se to čím dál častěji – dožeňme zanedbanou školní výuku jen měsícem prázdnin. To je ovšem neprosaditelné a i sporné – děti sice byly rok doma, ale že by si odpočinuly, to rozhodně ne. Mnohé domácnosti jsou zcela vyčerpané, dva měsíce prázdnin mají nyní rozhodně svůj smysl.

K dohnání zanedbaných vědomostí vedou i jiné cesty, a to masivní podpora nejrůznější letních vzdělávacích kempů a především postupný rozjezd opravdu široké nabídky doučování. Obojí má ministerstvo školství v plánu. Navíc jsou na to tady i peníze, především z Národního plánu obnovy. Plusem je i cílené zlepšení těch žáků, kteří se z nejrůznějších socioekonomických důvodů v posledním roce zcela propadli.

Na doučovací modul je vyčleněno 1,5 miliardy, což není málo, a je to tak dobře:

Chceme zajistit pro žáky možnost prezenčního doučování, které bude mít kromě složky vedoucí k doplnění znalostí a dovedností i socializační efekt. Nejedná se o dlouhodobé kontinuální doučování, ale o cílené intenzivní doučování žáků vedoucí k rozvoji jejich znalostí a dovedností v době možnosti návratu k prezenční výuce.

Žákům škol bude poskytována podpora prostřednictvím doučování přímo ve školách nebo ve školských zařízeních. Cílem je nabídnout žákům různé formy podpory výuky, tedy:

1. Doučování (realizováno 2x týdně ve školách/školských zařízeních) – Cílem je podpořit žáky ohrožené školním neúspěchem, kterým doučování může napomoci upevnit jejich zvyk provádět samostatnou odpolední přípravu a podpořit zvládnutí standardů daných Rámcovým vzdělávacím programem například v hlavních předmětech český jazyk, matematika a cizí jazyk. Aktivita bude realizována prostřednictvím doučování vedeného pedagogem, asistentem pedagoga či jinou osobou určenou vedením školy/školského zařízení. Výběr žáků je zcela v kompetenci ředitele školy a žáci jsou vybíráni ve spolupráci s pedagogy na základě motivace a nutnosti upevnit probíranou látku. Cena jednoho 16hodinového bloku doučování je 10 500 Kč pro 5 žáků.

2. Cílená příprava na vyučování (realizována 4x týdně ve školách/školských zařízeních) – Cílem aktivity je podpořit žáky ohrožené školním neúspěchem provádět samostatnou odpolední přípravu na vyučování a podpořit zvládnutí standardů daných Rámcovým vzdělávacím programem především v hlavních předmětech (český jazyk, matematika a cizí jazyk). Aktivita bude realizována prostřednictvím odpolední školy (přípravy na vyučování) vedené pedagogem, asistentem pedagoga či jinou osobou určenou vedením školy/školského zařízení. Odpolední příprava na vyučování bude probíhat v rozsahu minimálně 48 hodin, a to třikrát týdně 60 minut po dobu pěti po sobě jdoucích měsíců. Cena jednoho 48hodinového bloku doučování je 25 500 Kč pro 5 žáků

Takto nastavený intenzivní program po další dva roky je jistě správnou cestou, má však také své úskalí. Do konceptu není zabudován žádný motivační systém, chodit na doučování k neoblíbenému češtináři nemusí být úplně populární. Ještě větší problém bude nedostatek učitelských kapacit.

Shodou okolností jsem v lednu v komentáři navrhoval také masivní investici do doučování, ale designoval bych ji prostřednictvím voucherů, které mohou žáci, kteří se vzdělanostně propadli, využít i u soukromých doučovacích agentur či jazykových institutů. Takový koncept není samozřejmě nijak originální, v předvolební knížce ho měl i Andrej Babiš, byť o tom asi ani neví, protože ji nikdy nečetl.

Jakkoliv na intenzivním doučovacím systému je ještě spousta much, je to určitě správná investice a je rozhodně lepší než zkracovat rodinám prázdniny na měsíc.

#ToPodstatné: Dokážete si představit, že vaše školní dítě v dalších dvou letech je ve škole i odpoledne a doučuje se zanedbanou češtinu a matematiku?

Vstříc pětiprocentní nezaměstnanosti

Ministerstvo práce připravilo pravidelnou analýzu vývoje příjmů a výdajů domácností za minulý rok a výhled do budoucna, kterou mám k dispozici. Tentokrát je to o to zajímavější, protože procházíme nekonečnou covidovou krizí.

Dávno jsou pryč iluze, že v roce 2021 porosteme o čtyři procenta HDP. Ministerstvo financí ještě drží odhad nad třemi procent, ale MPSV už jde pod tuto hranici:

Za celý rok 2021 očekáváme růst HDP kolem 2,7 % a v roce 2022 (za příznivých podmínek) meziroční růst HDP v rozmezí 2,5 až 3,5 %.

Přestože je volební rok a předvolební kupování voličů bude jen pršet, těžko očekávat nějaká rychlý růst nominální mzdy v těžce poškozeném hospodářství:

Prognóza vývoje průměrné nominální mzdy v národním hospodářství ČR by se mohla pohybovat v letošním roce v intervalu 1,8 – 3,8 % a v roce 2022 v rozmezí 2,5 – 4,5 %. Reálná mzda by mohla při zohlednění predikované míry cenové inflace (viz dále) vzrůst v letošním roce o cca 0,4 %, resp. příští rok o cca 1,5 %.

Naplní se předvolební slib vlády dotlačit průměrný starobní důchod na 15 tisíc, to si ANO a ČSSD nenechá uniknout:

Podle odhadu by průměrná výše samostatně vypláceného starobního důchodu mohla v letošním roce dosáhnout 15 398 Kč.

A nezaměstnanost dříve či později musí začít šplhat k pěti procentům, to je nevyhnutelné:

Lze očekávat, že za celý rok 2021 dosáhne podíl nezaměstnaných osob průměrné úrovně 4,5 – 4,9 %. V roce 2022 by se mohl podle aktuální predikce pohybovat ve stejném intervalu.

Inflace se MPSV nebojí, věští mírný pokles regulovaných cen elektřiny a zemního plynu, snižování jádrové inflace ale bude konkurovat růst cen potravin, zvýšení spotřební daně a růst ceny ropy. Takže:

MPSV odhaduje roční zvýšení spotřebitelské inflace v roce 2021 v intervalu 1,9 až 2,9 %, tj. střed 2,4 % a v roce 2022 v rozpětí 1,5 – 2,5 % (střed 2,0 %).

A tohle je asi největší hádanka: jak se projeví odložená spotřeba v pocovidovém růstu. Mediální zkratka si vystačí s tím, jak i v krizi rostly bankovní úložky, nicméně MPSV správně připomíná, že vůbec nevíme nic o tom, kdo si ukládá. Některé domácnosti jednou nadoraz a není možné čekat, že by jim pomohly systémové podpory. Dočasnou nižší DPH jako Němci a Rakušané jsme nepřijali, zrušení superhrubé mzdy nízkopříjmovým skoro vůbec nepomůže:

Domácnosti budou tvořit úspory na úkor výdajů na konečnou spotřebu až do ukončení striktnějších opatření omezujících prodej zboží a služeb a růst úvěrů bude zaměřen zejména na oblast bydlení. Poté lze předpokládat nárůst spotřeby domácností, která bude výsledkem odložené spotřeby a tvorby úspor. V ČR však zatím nejsou k dispozici přesnější údaje o rozložení úspor a finanční situaci v rámci různých kategorií domácností. Jestliže byla tvorba úspor výrazně nerovnoměrná, tak by mohl být nárůst spotřeby spíše krátkodobý a dlouhodobě by vlivem vyšší nezaměstnanosti, ukončení činnosti některých podniků a nižšího růstu příjmů mohly mít výdaje domácností znatelně pomalejší dynamiku než v období před vypuknutím pandemie.

#ToPodstatné: A jaká je vaše makroekonomická predikce pro rok 2021?

Neumíme spořit energii, Česko neplní závazky

Ve vypjaté debatě, kdo má či nemá stavět Dukovany, plynové elektrárny nebo obnovitelné zdroje, čím dál více zapadá do písku druhá noha udržitelné energetiky, a to jsou energetické úspory.

Na vládu jde nyní Zpráva o pokroku v oblasti plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti v České republice. Mám ji k dispozici, ale úplně optimistické čtení to není. V krátkosti: snižujeme emise, renovujeme, ale uspořit energii stále moc neumíme.

České cíle vyházejí z celounijních závazků do 2020, něco je závazné, něco dobrovolné. Bohužel nám jdou spíše ty nezávazné, než ty povinné.

Nejprve ty nezávazné: slíbili jsme přispět k 20procentnímu snížení emisí konečné a primární spotřeby energie v EU do roku 2020. To jsme splnili na 100 procent, konečná spotřeba energie je na 1 057 PJ. Závazný cíl je pak renovovat budovy vlastněné a užívané ústředními institucemi tak, aby konečná úspora energie byla 98,7 TJ. Tady také dobré – pokrok za šest posledních let je 97,1 TJ, tedy na 98 procent.

Ale roční úspory energií jsou problém. Závazný cíl je 51,1 PJ, realita 44,5 PJ. Pokud si vezmeme kumulované úspory, je to ještě horší – místo 204,4 PJ jen 138,1 PJ, tedy 68 procent cíle. A ten problém neplnění cílů před sebou valíme už z minulosti:

Z výše uvedených údajů vyplývá, že ČR vznikl deficit v plnění ročních úspor energie kvůli pomalejšímu využívání opatření na realizaci úsporných opatření v letech 2014 a 2015. Právě pomalejší realizace úspor energie v počátku období se negativně promítla na plnění závazku kumulovaných úspor.

Čísla se budou ještě zpřesňovat, ale už to nedoženeme.

ČR neočekává naplnění závazku pod čl. 7, byť lze očekávat mírné snížení deficitu jak kumulovaných, tak nových úspor energie po započítání výše uvedených opatření.

Tak snad ještě alespoň pár velkých projektů, které nás v příštích dvou letech čekají a čísla snad alespoň trochu vylepší. Zde několik největších: Energeticky úsporný projekt renovace administrativní budovy ústředí Českého statistického úřadu v Praze za 190 milionů, nový areál Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany za 218 milionů, administrativní budova ministerstva obrany za 727 milionů, Státní správa hmotných rezerv se zateplí za 151 milionů, ministerstvo průmyslu a obchodu v Gorazdově pak za 136 milionů.

Ještě jedna drobnost: Jsou to jistě vše efektivní investice, ale skoro všechny jsou v Praze. Kdyby pár úřadů bylo mimo hlavní město, mohlo by to i pomoci regionální ekonomice.

#ToPodstatné: Peněz je i kvůli Národnímu plánu obnovy dost: jak je ale rychle dostat do úspor energie?

Dva miliony pro Piráty a Starosty

Ač jsme v předvolební kampani, prakticky vůbec se nepíše o velkých sponzorech stran. V newsletteru se snažím monitorovat alespoň ty největší dary, ale je jistě možné, že mi pár věcí uniklo.

Ještě minulý rok jsem psal, že investoři ze Spolku pro podporu liberální demokracie poslali stranám v opozičních koalicích prvních 2,5 milionu (ještě jedna taková platba má následovat pro každou z pětice stran). Nedávno jsem upozornil, jak se někdejší senátor a hazardní král Ivo Valenta odklonil od ODS a sponzoruje už jen své Soukromníky a Trikolóru. Naposledy že Šlachta uvedl prvního oficiálního milionového sponzora.

Nyní se mění pořadí největších sponzorů u Pirátů a Starostů. Po investorech kolem Jana Barty byli největší sponzoři až dosud manželé Čížkovi a jejich PentaGen.

Nyní ovšem přihodil dva miliony podnikatel v energetice Jan Palaščák – po milionu dostali Piráti i Starostové od jeho firmy Road to Interest. To už není málo, tak jsem se ho zeptal na motivaci:

Piráti mě spolu s dalšími sponzory Rekonstrukce státu oslovili na jaře roku 2017, kdy měli preference 3 procenty a já aktuálně prožíval zkušenost s tím, jak v Česku nefunguje právní stát a jak tu podsvětí srůstá se státním kapitalismem (pozn.: kauza Energie pod kontrolou). Podpořil jsem je bez ohledu na programové rozdíly jako autentickou protikorupční stranu. Tuto důvěru si u mě Piráti drží dodnes a dopředu jsem avizoval, že vyšší podporou ocením integraci se STAN - Česko nikdy nemělo takový centristický subjekt a nikdy ho tak nepotřebovalo jako teď, jedině silné vítězství této koalice přinese generační obměnu, na kterou později bude pozdě, proto jsem teď “vsadil” víc.

#ToPodstatné: Unikl mi dosud nějaký zajímavý velký sponzoring stran?

Co číst

• Ázerbájdžánci u českého moře.

• Countries That Let the Virus Run Rampant Are a Danger To Everyone.

• The European Commission is becoming more powerful, quietly.
   
• A k hrubě nepravdivému výroku pana premiéra v Právu několik smutných statistik na závěr: „Pak bohužel přišel covid a pandemie zasáhla ekonomiku a životy našich lidí. Pokud nám chce někdo vyčítat kroky, které jsme dělali, pak byly stejné nebo obdobné jako v jiných zemích.“