Audit Povolebního programu a Babišovo vyvádění zisku
11. 10. 2021
Volby přinesly změnu. Místo Andreje Babiše na post premiéra nastoupí Petr Fiala. Možná to bude sice chvíli trvat, ale nastoupí. Jaká bude politika jeho vlády? To zatím nevíme, ale asi bude po vyhoření Pirátů výrazně více odrážet vůli Spolu. Vzhledem k tomu, že ODS bude jasně udávat tón kabinetu, je už také možné otipovat, jak přistoupí k jednotlivých akutním problémům z Povolebního programu. Níže tedy zkouším pravděpodobnost v procentech, co se stane, pokud se nová vláda ujme Strakovy akademie ještě do konce tohoto roku. Vy můžete sdílet Povolební program také a tipovat, co se vlastně nakonec stane.
A je škoda, že s volbami sešla pozornost z podstaty Pandora Papers. Vzhledem k tomu, že Babiš nakonec zcela nepochopitelně včlenil své anonymizované majetky do holdingu, nabízí se i trochu jiné vysvětlení jeho motivace. Níže to podrobněji rozplétám.
A obvyklé dvě prosby:
Pod každým textem je hashtag #ToPodstatné a otázka k textu, se kterou si už sám neporadím. Budu rád, když mi na info@davidklimes.cz zkusíte poradit vy.
Zárověň můžete podpořit newsletter jednorázovou nebo ještě lépe trvalou platbou.
A teď už k aktuálnímu newsletteru.
Brzo vyšší daně? Nula procent
ODS zvítězila se slibem nezvyšování daní. To je nemožné naplnit, protože máme před sebou výhled schodků mezi 300 a 400 miliardami na mnoho dalších let. Takovou propast už nelze uzavřít jen šetřením státu.
Se silnou ODS a zcela odpadlými Piráty však není pravděpodobné, že by se rychle nová vláda k vyšším daním přiklonila. A to přesto, že Petr Fiala slibuje ještě další daňové výpadky, například snížení DPH na energie a bydlení.
Realita se nejpozději do dvou let ale prosadí. Jednak ideologická averze ke zvyšování daní narazí na rozeběhnuté debaty o digitální dani a změně nejrůznější poplatků. A obsluha dluhu bude brzo tak nepřijatelně vysoká, že si debatu o srovnání příjmů a výdajů státu vynutí.
#ToPodstatné: Kdy a jaké daně se nakonec zvýší?
Ořezání výdajů státu? 50 procent
Koalice Spolu i Pirátů a Starostů přísahaly voličům na podstatné snížení výdajů státu (ač přitom v programech navrhovaly další výdaje za stovky miliard). Jenže veškeré návrhy na snížení výdajů byly buď drobné (šest miliard za dotace na jízdné, propuštění 13 procent úředníků), nebo velmi dlouhodobé (miliardy z digitalizace).
ODS pravidelně k rozpočtům navrhuje škrty, naposledy to bylo za 80 miliard. Jenže když se podíváme do jejich návrhů, jsou to často plošné nevysvětlené škrty: sebraná miliarda ministerstvu práce, sebraná další miliarda ministerstvu dopravy atd. Některé položky ani nejsou možné, například škrtnutí pěti miliard na obnovitelné zdroje. Nejvýraznější jsou škrty neinvestičním transferům ve všech kapitolách za desítky miliard. Jenže tam je například podpora sportu nebo nejrůznější spoluúčasti na eurofondech.
Dohromady je to tedy nesmysl, škrtnout lze nyní bezbolestně jen halíře, deklarované šetření stovek miliard se bude muset dělat kompletně znovu od začátku. Zda to nová vládní sestava zvládne do schvalování rozpočtu na příští rok, je přinejlepším tak půl na půl.
#ToPodstatné: Kdy a kde se začne ve státním řezat?
Změna pandemického zákona? 75 procent
Vláda i opozice si pochvalovaly, jak kvalitní schválily pandemický zákon a není už tak třeba nenáviděného nouzového stavu. Ale je to bohužel paskvil, který při těžkém průběhu covidového podzimu bude třeba rychle změnit.
Vše závisí na průběhu onemocnění v dalších měsících. Možná budou stačit režimová opatření, možná ne. A pak je to problém – podle pandemického zákona nejsou možné lokální uzávěry, opatření ministerstva zdravotnictví dle zákona soudy pravidelně ruší.
Varující jsou už čísla z některých regionů. Ještě nedávno jsme se báli hranice 100 nakažených na 100 tisíc lidí, nyní nad devadesátkou je Moravskoslezský kraj a další šplhají, a nikoho to však nevzrušuje. A to ani v situaci, kdy nemáme naočkováno na 400 tisíc seniorů.
Posuzovat vše dle obsazenosti nemocnic je hodně krátkozraké, protože průšvih na jipkách je vždy jen dozvuk problému s dvoutýdenním zpožděním, který jsme už mohli začít brzdit po správném vyhodnocení jiných statistik dříve. Ale asi jsme už od posledního lockdownu na tyto zákonitosti už zapomněli.
Nová vláda se tak protipandemickou legislativou jistě bude zabývat, pravděpodobně ale zase až příliš pozdě.
#ToPodstatné: Rozjede se ještě covid a budeme tak potřebovat přísnější opatření?
Zpřísnění střetu zájmů? 90 procent
Babiš prohrál a je pravděpodobné, že sněmovna bude chtít zatočit s jeho střetem zájmů. To se nejprve ukáže u hlasování sněmovny o jeho vydání trestnímu stíhání. Následně kvůli neustálému varování z Bruselu, že špatné nastavení kontroly eurofondů ohrožuje čerpání pro celou republiku.
Opozice sice tvrdila, že stačí odstranit Babiše z funkce, ale tak to není. Je třeba minimálně dořešit vztah zákona o střetu zájmů a svěřenských fondů. Nejjednodušší variantou je tento souběh prostě zakázat.
Nicméně už velmi špatně napsaný lex Babiš varuje, že když se paragrafy píšou proti jedné osobě, jsou pak velmi děravé. Celý zákon o střetu zájmů by zasloužil přepracovat a uvalit podmínky nejen na ministry, ale třeba i na krajské vlády.
Že tento problém – především po tlaku z Bruselu – přijde nové vládě na stůl, je prakticky jisté.
#ToPodstatné: Zvládneme mít konečně logický zákon o střetu zájmů politiků?
Národní plán znovu a lépe? 30 procent
Že by se Národní plán obnovy měl znovu otevřít a přejednat s Bruselem, o tom není pochyb. Některé položky jsou zcela nerealistické, v lepším případě z nich nic nebude, v horším skanzeny se pak budou dostavovat na české daně.
Na jednu stranu energie nové vlády po předělání plánu zde asi bude. Na druhé straně není vidět žádné odborné zázemí u stran, které by se tak složitého úkolu dokázalo ujmout. Schopnost ODS lépe sepsat zelenou transformaci je iluzorní.
Mnohem spíše než otevírání pilířů plánu se vláda zaměří na dotažení řídících mechanismů a doladění některých kolonek plánu, které nyní nestojí ani za ten popsaný papír.
#ToPodstatné: Zvládneme předělat Národní plán obnovy?
Dukovany? 90 procent
Jak ANO, tak opozice se shodovala na dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Problém je v tom, že rozhodně veškerá debata není jen o tom, zda jsou už Rusové s Číňany pryč. Za současných podmínek se tendr ani nedá vyhlásit.
Velmi nebezpečný je i instrument bezpečnostního dotazníku, který má vláda řešit v prosinci a to může být klidně ještě ta Babišova.
Vzhledem k tomu, že takto vyhlásit tendr není možné a zároveň nová vláda podporuje jádro, nabízí se logicky přehození výhybky od tendru na přímé oslovení jediného možného zájemce – Westinghousu. A tak se nejspíše i stane.
#ToPodstatné: Přejdeme na přímé oslovení Westinghousu?
Konec dluhových pastí? 50 procent
Od 29. října se na tři měsíce otevírá okno milostivého léta, kdy je možné se zbavit snadno dluhů u nejrůznějších veřejnoprávních institucí. Jenže to potřebuje masivní informační kampaň.
Bohužel to nevypadá, že by v povolebním chaosu právě na to nová vláda měla čas, i když jasná a opakovaná výzva nového premiéra by byla ta nejlepší informační kampaň.
Mnohem spíše to bude na aktivitě jednotlivých ministrů, hejtmanů, starostů a neziskového sektoru.
Uvidíme. Snad tuto příležitost výrazně upustit exekuční papiňák (jakkoliv jde o ho hodně nesystémové řešení) nepromarníme. Hned tak další nebude.
#ToPodstatné: Kdo by se měl ujmout oné masivné informační kampaně?
Babišovo nekonečné vyvádění zisku z holdingu
Kauza francouzského zámečku Andreje Babiše se stočila výhradně na dokazování jeho neprůkazných příjmů, za které si složité offshorové schéma tajně zakoupil. To je jistě podstatné, již jako politik napadal každého podnikatele, který využil daňové ráje, a nyní se ukazuje, že schéma využíval sám. Vlastnictví kousku Azurového pobřeží také zatajil v majetkovém přiznání, další hřích. To vše je nepochybně neslučitelné s vysokou politickou funkcí.
Uhánění Babiše, ať doloží příjmy, je tedy nutné, ale nikoliv dostačující. To opravdu podstatné na celém případě je někde úplně jinde. Nebyl přeci jediný důvod, aby se zámeček v roce 2018 vracel do holdingu Agrofert, konkrétně do společnosti Synbiol. Pokud by šlo opravdu jen o ukrytí peněz, nabízelo se vše nechat v draze vybudované anonymní struktuře. Vplynutí do ostře sledovaného holdingu jen mohlo přitáhnout nežádoucí pozornost, nehledě na absurditu celé akvizice, proč si konglomerát drůbežáren a močůvkáren potřeboval kupovat francouzský zámeček. Snažil jsem se na to upozornit už v komentáři, ale marně.
Tak si to pojďme doříct zde.
Andrej Babiš od té doby, co se v roce 2004 přiznal ke kompletnímu vlastnictví Agrofertu, měl problém jak z této agroříše vyvádět obří nerozdělený zisk. Stál před klasickým problémem mnoha českých podnikatelů – nechat to tam, nebo si na to sáhnout, ale s 15procentní daní z dividend? Každý do nějaké míry optimalizuje, ale Babiš šel pravidelně dál, než se kdokoliv jiný v Česku odvážil. Je zcela absurdní, že nakonec právě on skončil jako ministr financí s podřízeným berňákem a FAÚ.
Připomeňme si nyní již zapomenuté kauzy Profrost a Afeed, které se navíc časově shodují s Babišovým francouzským dobrodružstvím. V roce 2009 prodal Babiš svému Agrofertu akcie společnosti Afeed za 161 milionů, o rok později Profrost za 527 milionů, o další rok později zase Afeed za 59 milionů. Jenže to nebyly vůbec obyčejné obchody – Profrost měl do roku prodeje základní jmění dva miliony, to pak bylo raketově na vrub Agrofertu navýšeno a Babiš zázračně prodejem svému holdingu vydělal. Že ceny byly virtuální, dokazuje i prodej několika akcií manažerce Simoně Sokolové za zcela jinou cenu. S Afeedem to bylo stejné.
Když se díváme do slavného Babišova přiznání k příjmům z roku 2017 (o kterém tehdy říkal, že je kompletní, nyní zase už, že je nekompletní, protože si vzpomněl, že měl bokem desítky milionů eur na francouzský zámek), tak tam tyto příjmy z prodeje jsou, ale v kolonce „vybrané osvobozené příjmy“. A to je velmi důležité. Je mnohem lepší vyvádět zisk z firmy za nadsazenou a daňově osvobozenou cenu při prodeji, než klasicky 15procentní dividendou.
Babiš hledal spoustu dalších způsobů, jak se vyhnout českému berňáku, kterému pak šéfoval. Korunové dluhopisy nejsou opět nic jiného – co zavedl jeden šibal Miroslav Kalousek, to úspěšně využil jiný šibal, aby si nechal vyvést z holdingu zisk s nulovou daní. A dosud tak Babiš čerpá z podniku, který údajně nevlastní a na jehož úspěchu nemá pražádný zájem, desítky milionů ročně.
Kauza francouzského zámečku nebude asi jiná. Je vysoce nepravděpodobné, že pokud by chtěl Andrej Babiš v roce 2009 vyprat peníze, tak si zvolí potyčku s francouzským i americkým finančákem zároveň, a to celé ještě v hodně drahé offshorové operaci. Mnohem spíše půjde opět o řešení kvadratury kruhu, jak dostat zalevno peníze z vlastní firmy. Ve výše zmíněných česko-slovenských obchodech Babišovi totiž překážel jeden problém, a to že byl na obou stranách transakce. V případě francouzského majetku byl postupně ale zcela anonymizován a kdyby nepraskly Pandora Papers, tak o jeho vlastnictví nic nevíme dosud. Takže když v roce 2018 holding kupoval francouzský zámeček, nejspíše za účelem předělání na kravín, tak nikdo nemohl Babiše dohledat na druhé straně transakce.
A teď kardinální otázka – Babiš do celého podniku na začátku formou půjčky vrazil bezmála 400 milionů, kolik ovšem za francouzské majetky nakonec zaplatil Agrofert? Pokud bychom se dozvěděli rozdíl mezi cenou na vstupu a výstupu, dozvěděli bychom se i to, kolik Babiš dokázal takto anonymně své firmě pustit žilou, zatímco ostatní čeští podnikatelé platili a platí státu krvavou 15procentní daň z dividend.
Je vskutku neuvěřitelné, že někdo takový mohl v Česku vládnout ministerstvu financí a následně šéfovat celé vládě.
#ToPodstatné: Jak celou kauzu vnímáte vy? Co podle vás bylo cílem celé této offshorové transakce?
Co číst
- Na Investigaci přehled, jak Pandora Papers zasáhly další části světa.
- Nový rakouský kancléř - auf Kurz-Linie...
- The shortage economy - ekonomie nedostatku, základní termín příštích měsíců.
- Facepalm.
- Co je za úspěchem AfD ve východním Německu.
Politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého již sestavil nárůsty volební účasti dle geografie. Větší účast v menších městech a příměstských oblastech asi právě nejvíce pomohla ODS, STAN a lokálně lidovcům.